Třetí květnový víkend se v Praze konala 19. Jarní interaktivní konference Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti J. E. Purkyně (SVL ČLS JEP). Součástí programu byl workshop s názvem „Prevence nádorových onemocnění v ordinaci praktického lékaře“.
Ve druhé části workshopu vzbudila velký zájem přednáška doc. MUDr. Mariána Hajdúcha, Ph.D., ředitele Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc a lékařského ředitele Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NICR). Úvodem znovu připomněl význam prevence jako základního pilíře medicíny. „V ordinaci praktického lékaře uplatňujeme nejen primární prevenci – ovlivňování rizikových faktorů –, ale také sekundární prevenci zaměřenou na včasný záchyt a terciární prevenci – sledování recidivy onemocnění a zlepšování prognózy.“
Klíčovým nástrojem sekundární prevence je screening. „Kromě záchrany životů přináší screening i významné ekonomické přínosy – pomáhá snižovat náklady na zdravotní péči, zejména tím, že umožňuje léčit rakovinu v časných stadiích. Praktický lékař jako první kontaktní místo pacienta hraje zásadní roli v motivaci k účasti na screeningu i ve vzdělávání pacientů. Stále dostupnější možnosti samoodběru a diagnostika v místě péče (point-of-care) navíc posilují odpovědnost pacientů a podporují jejich aktivní zapojení do prevence,“ zdůraznil prof. Hajdúch.
V České republice v současnosti probíhá pět národních screeningových programů zaměřených na nádorová onemocnění. Základní trojici tvoří screening karcinomu děložního hrdla, mamografický screening a screening kolorektálního karcinomu. „V posledních letech byly spuštěny dva další pilotní programy – od roku 2022 screening karcinomu plic, který se stále potýká s nízkou aktivní účastí, a od roku 2024 screening karcinomu prostaty,“ uvedl prof. Hajdúch. Dodal, že oba nové programy odrážejí pokrok v personalizované prevenci a jejich cílem je zaměřit se na vysoce rizikové skupiny populace.
V budoucnu bude zásadní individuální screening osob se zvýšeným rizikem nádorového onemocnění – zejména těch s genetickou predispozicí nebo pozitivní rodinnou anamnézou. Týká se to především nositelů mutací spojených s dědičnými nádorovými syndromy, jako jsou mutace BRCA nebo Lynchův syndrom. „Počet geneticky cílených screeningových testů by měl v nadcházejících letech výrazně narůst,“ uvedl prof. Hajdúch a poznamenal, že současná cena celogenomového sekvenování klesla přibližně na 26 000 Kč a dále se snižuje. Upozornil také, že „prakticky každý onkologický pacient, u něhož bylo onemocnění diagnostikováno před 35. rokem věku, by měl podstoupit genetické vyšetření, protože v takových případech je vysoká pravděpodobnost dědičné příčiny“.
Nové přístupy pomáhají překonávat bariéry screeningu
Navzdory pokroku čelí účast na screeningu stále řadě bariér. Mezi časté překážky patří nízká zdravotní gramotnost, geografická nedostupnost a například stud spojený s gynekologickým vyšetřením. „Právě z těchto skupin se rekrutují pacienti s nádory v pokročilých stadiích,“ varoval prof. Hajdúch. Zdůraznil potřebu flexibilně přizpůsobit screeningové postupy tak, aby tyto překážky zohledňovaly. Jedním z možných řešení je spojit více screeningových testů do jednoho preventivního balíčku nabízeného na jednom místě a v jednom termínu, případně nabídnout různé možnosti testování přizpůsobené individuálním potřebám a preferencím pacientů.
Příkladem je využití souprav, které ženám umožňují odebrat si doma vaginální vzorek a odeslat jej do akreditované laboratoře k vyšetření na vysoce rizikové typy HPV. Jak prof. Hajdúch uvedl, testování HPV je vysoce citlivá a objektivní metoda (na rozdíl od cytologie) s vynikající negativní prediktivní hodnotou – pokud je žena HPV negativní, je její riziko karcinomu děložního hrdla téměř nulové. Bylo prokázáno, že samoodběr přináší výsledky srovnatelné se vzorky odebranými gynekologem (Jaworek et al., 2025). Několik nezávislých studií (Ondryášová et al., 2015; Ngo et al., 2024) potvrdilo, že ženy tuto metodu dobře přijímají a že pomáhá zapojit tu část populace, která se organizovanému screeningu karcinomu děložního hrdla tradičně vyhýbá.
„Podobný potenciál se nyní otevírá ve screeningu orofaryngeálních nádorů asociovaných s HPV, které v České republice incidencí předstihly karcinom děložního hrdla – s více než 800 případy ročně a rostoucím trendem,“ uvedl prof. Hajdúch. V současnosti pro tyto nádory neexistuje zavedená screeningová metoda. Takzvané kloktací testy (GARGtest), původně vyvinuté v ústavu prof. Hajdúcha pro detekci SARS-CoV-2, nyní pacientům umožňují samoodběr vzorku z dutiny ústní k následnému testování na HPV.